top of page

PÍšu, PÍšeš, PÍšeme ~ π π π ~ Week 33

Konec dovolené, zpět do reality, hurá do práce. Koho práce zároveň i baví, má vyhráno.

Vše důležité se děje v Podskalí

V kuloárech Prahy 2 se povídá, že dolů k řece, do Vyšehradské ulice číslo 6, kde se nachází Art Centrum Botič, je to prý –z Vinohrad– daleko. My zrovna z Vinohrad do artcentra na kroužky jezdíme pravidelně a rádi už několik let. Na Výtoni v Podskalí také je: nejskvělejší zmrzka v cukrárně Puro Gelato hned na rohu, kafíčko & dobroty v Café Louis Výtoň, vína Na břehu Rhôny, dětské hřiště, Trumpetka pivo aneb Jazzová & Bluesová Hospůdka U Voraře, Náplavka, industriální železniční most, magický Vyšehrad. Mám pokračovat?!

Kurzovné za dvacku nebo dokonce zadarmo si může dovolit buď jen ten, kdo si neváží vlastní profese, anebo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zadarmo nedělá nikdo. Kvalita něco stojí.

Máte někdo ponětí, co se děje během prázdnin s dětmi? Všechny ty tábory, pobyty u babiček, dědečků, s kamarády na chalupách, wildcampingy... vzpomínám na svoje prázdniny u jezu ve Veselí s kamarádkou, pod stany a u moře s rodičema. Jezdit na tábor a na venkov bylo utrpení. Já byla ráda doma, žádné dobrodružství jsem nepotřebovala, furt jen u papíru a tužky. Ten samý klon je dcera. Nyní jede v anime seriálech a vůbec vše, co s tím souvisí, jí total bere.

Toto po mě dcera určitě nemá: The Cube & Real Time

V Podskalí také zpíváme

Ve Vratislavově ulici se kromě kavárny Čekárna a překrásné zahrady nachází také Husův Sbor. Na zkoušce zpěvu – jak je vidno z obrázku – vedle not a lejster s texty, stojí na klavíru dvakrát malé.. na hlasivky! Tak pěkně se zde žije, byl to nápad Ivanky, vlastně na zkoušku s půllitrem rovnou přišla.

Passion for Fashion

Co na sebe na svatbu, kde se sborem zpíváme, je moje parketa. Když nekreslím, nepíšu, jsem v šatně. Chlubila jsem se a ukazovala ji videohovorem. Znovunalezený bratr Milošek působí již roky v zámoří. A konečně mu ptáčkové v zobáčcích přinesli na ostrov připojení. Leckteré kousky hadříků poznal, sám mi je vybíral..některé mám prostě "odjakživa".

Popravdě, chodím stále dokola v jednom, ale pro zajímavé kousky mám velkou slabost. Sbírám originály. Čekají na svou příležitost. Určitě se budou hodit. NEJEN na FOCENÍ.


A tak se dostávám k souboji časopisů VOGUE, které jsem si z cest dovezla. Německý, italský a britský. Soudím pocit z magazínu, to jak se mi líbí, jestli si ho vydržím prohlížet. Je s podivem, jak mě německý nudí. Nejvíc jsou prostě fotoobrazy značek Chanel, Prada, Dior, Gucci, Valentino, Versace, Omega, Tiffany, Cartier... a taky fashion fotky.

Ovšem takové ty malé serepetičky, beauty studio se to jmenuje, bych zakázala. Škoda papíru. Krém na obličej i šampon je super najít takový, aby vyhovoval. Podle mne se stačí zeptat své kosmetičky, která mou pleť zná a stejně tak kadeřnice, která zná mé vlasy.


Vidím protivnou úhlednost magazínu, která rozhodně neudrží mou pozornost. Trochu jako katalog burda šití na míru v lepším případě, v horším leták z alberta. Pardon. Chybí snad jen slevové kupóny. HLAVNĚ NEVYBOČOVAT mi evokuje Deutschland/Österreich/Schweiz Vogue. Na mém žebříčku úplně nejníž.


Britský magazín mě zajímá OBSAHEM. Sleduji ho pravidelně na instagramu, jsem na něj zvyklá a je mi blízký. Stránky jsou sice obdobně přeplněné taky beauty miniaturami, ale zachraňuje to hezká grafika, pěkně se na stránky dívá. Má INTERESANTNÍ lidi, věci, VŠECHNO. Inzerce je v časáku taky dost.


Milá paní Vivienne Westwoodová, jste boží! (model na obrázku vpravo). Vlevo pražský mladík v sukni, pátek 20. srpna 2021, Arkády Pankrác.

Jasným vítězem je italské vydání Vogue. Oko grafikovo –moje– se KOCHÁ. Umí to, jsou vynalézaví a HRAVÍ. Téměř bez inzerce. Témata, grafika, obsah = JINOST, ODLIŠNOST, ODVAHA. To je moje. Zde se inspiruji "nití" při tvorbě loga Diáře na příští rok. Brava! Můžete objednávat

.. malé ohlédnutí na závěr .. In The Mirror

Více peněz neznamená, že budete šťastnější. Mám 50 milionů, ale jsem stejně šťastná, jako když jsem měla 48 milionů.

Jo a prosímvás, koho bolí záda či cokoliv dalšího, prostě komu není nejlépe, ať si pustí seriál The Knick Stevena Soderbergha. Lékaři bez hranic. Hned po prvních záběrech vás všechno přestane bolet a budete rádi, že jste rádi. Že žijete v tomto století. Čusbambus!

 

Děkujeme za odeslání!

bottom of page