top of page

Srpen ’23 π π π ~ PÍšu, PÍšeš, PÍšeme

KOUZLA jsou tématem srpnového měsíce. 🙌

Mám za to, že fatalismus je trochu alibismus. Nemám ho ráda. Nářky typu "to se může stát jenom mně" nebo "jak jinak, to se dalo čekat" jsou jako obtížný hmyz. O něj nikdo nestojí. Doporučuji si chtě-nechtě projít smutkem, zklamáním, zlobou.., vším, co se v člověku v nepříjemných momentech děje, ale pak z hlubokého vnitřního ticha nechat přijít ten nejpomalejší ledově klidný verdikt...

Po dlouhé odmlce se hluboce nadechla a vynesla hrdelní rozsudek: "zaplatí i s úroky."

Dostala jsem tip, že funguje kouzlo napsaného: nikoliv přání, ale oznámení, nikoliv přeju si, aby, ale děje se to a to.

Nečekaná rána na začátku července mne nekompromisně nasměrovala na kouzelnou cestu. Píšu do deníku oznámení, nikoliv přání...jedno za druhým, určitě každý den jedno.


Co se přesně stalo?

Znenadání a bez varování mi jednoho krásného červencového odpoledne přišlo oznámení z Czech Design Weeku, že ruší mou účast na festivalu. Desátý ročník festivalu designu se má konat v galerii Mánes 7. - 10. 9. 2023.

..že kurátoři ode mne dodnes neobdrželi vizualizaci, ..že bedlivě vážili a rozhodli, ..že částka za účast mi bude vrácena. Na závěr paní produkční Nováková napsala, že zdraví a snad že to vyjde v příštím roce.

Posadila jsem se.

Zamyslela.

Uvědomila si, že vyjádření o mé představě vizuálu stánku jsem posílala a že to bylo již před dvěma týdny! Mejlovou korespondenci toho data jsem hbitě našla a paní produkční Hance obratem přeposlala. Neměla jsem nejmenší tušení, jak taková správná vizualizace má vypadat. Nikde žádný návod k dispozici nebyl, prošla jsem vše znovu, zjistila, že neexistuje ani smlouva, pouze faktura o zaplacení. Znovu jsem pročítala, jak v emailu popisuji svou představu stánku za 13 tisíc, i s přiloženou fotografií, jak takové místo vypadalo na Open Art Festu v roce 2021, kde byl Diář taktéž vystavován.. viz blog week 43. Chtěla jsem v podstatě udělat podobnou instalaci, pořídila letos navíc dvě torza - ženské a mužské.

Uklidnila jsem se. Jin a jang. ☯︎

A věřila, že můj email určitě před časem spadl do spamu a že se vše vyřeší. Poprosila jsem o přehodnocení, nezapomněla zmínit, že vše již běží: přípravy, anoncování na sítích a webu, včetně placené reklamy. Diář vytištěný z tiskárny je již v knižním ateliéru na ruční šití, všude jsem prudila, že na to spěchám, v době dovolených...

Šla jsem vyklidněná na oběd s kamarádkou, pak na odpolední akce.

Večer se vracím domů a pod nuselským mostem mne zastihla zpráva z produkce CZDW: "Rozhodnutí je pevné".

Nic víc, nic méně. Útrum. Šmitec.

Domů jsem došla v rozlepených botách, v podstatě bosa. Vysoké páskové boty typu starého Říma a gladiátorských bojů se totálně rozlepily a plandaly všude kolem. Nechápala jsem vůbec nic.

Nebudu teď plýtvat slovy jako nespravedlivé, lhaní, klientelismus, ani neprofesionální, malé, české... Důrazně bych ale upozornila na necitlivé zacházení s člověkem jako takovým. S umělcem, který své dílo tvoří stejně jako rodí matka dítě a jako taková bytost volám po právu a slušném zacházení, přírodní zákon se dal do pohybu! Bez varování, bez vizualizace.

Dnes, když píšu tyto řádky, uplynul již skoro měsíc a peníze na účtu stále nejsou. Disponují penězi mého mecenáše a na urgence mlčí. Třikrát ze tří různých zdrojů (už jich více ani nemám) se dotazuji, kdy peníze pošlou zpět. Bez odpovědi.

Je to celé jen omyl? Nedbalost? Hloupost? Nebo jsem se stala obětí? ⁉️


Přátelé, napište mi, co byste v mé situaci udělali vy?

A neznáte náhodou někdo pana ředitele Lukáše Pipka? Anebo neznáte někoho, kdo pana ředitele Czech Design Weeku zná? Myslíte, že o mém případu je obeznámen a snad pro mé vyřazení i sám hlasoval? Myslíte, že jsem jediná umělkyně, se kterou takto "vyběhli"? Tipujete, že peníze vrátí?


Jak v tuto chvíli přemostit nevím, ale vyšlápla jsem na Javorník do Slovenska a bosky scházela 👣 louky po hřebenu, bylo to osvobozující. Můj muž teď pravidelně na Slovensko jezdí, hraje se Zeou - Alžbětou Ferencovou. Má ten nejpomalejší vibe, který znám.. v písničce Hold me, miluju to, přesně moje tempo.

Naše kočička s námi cestovala autem jako rozená spolucestující, dokonce se cestou starala i o náš nový přírůstek - z Velké nad Veličkou jsme si vezli Husu, takovou hezkou a potrefenou, oči jí jdou šejdrem, je u nás vítána.

Psát v tuto chvíli tipy na krásy úplně nedokážu. Ráda bych ale zmínila seriál Good Omens, obě fantasy série jsou fantastické. Vztah démona a anděla, pekla a nebe a mezitím lidi, no... Námět a scénář dělal Neil Gaiman, který je tvůrcem mého nejmilovanějšího seriálu The Sandman.


Tak good omens všem dobrým! 🍎 Pište oznámení a věřte. 💚

 

Ještě na závěr mám textovou lahůdku pro angličtináře a milovníky deníků. Jsem velmi spokojená s popisem i v češtině. S lektorem Haiem a s pomocí umělé inteligence jsme připravili anglickou verzi Diáře, který každoročně vydávám. Letos to bude již poosmé.



Děkujeme za odeslání!

bottom of page