top of page

Blog π π π August 26

ŠU ☕︎ ŠEŠ ☕︎ ŠEME


Zodpovídáme za to, co jsme si ochočili.

Klimatická změno vítej, horka jsou fakt krutý a dlouhý. Normálně mi na sockách naskakují příspěvky, že do Vánoc je to už za pár, ve videích s cukrovím padají vločky a všude je sníh. Hm, umělá inteligence se o nás stará, ochlazuje nás, holka jedna starostlivá. Nemám tentokrát žádné rady, mozek se mi vaří a jen sleduji předpověď, oči na číslech, kdy a o kolik začnou teploty klesat. ⏳



MÁME KOČIČÍ BRATRY 🐈 🐈‍⬛

Našli si k nám cestu tříměsíční mazlíci.. říkáme jim Leontýn a Macintosh, čuk a gek, chleba s máslem, jin a jang, leoš a mikeš, seno a sláma, bob a bobek, kulihrášci... těch jmen ještě určitě přibude, navrhněte nějaké a podívejte na CATSTORY ... 💗 à propos spěj spolu v troubě, respektive ve spodním šuplíku, ve které jsou plechy na pečení. Chodí do svého úkrytu na spaní za sporákem. Přes den jinak spinkají, jsou furt spolu. Boys, boys, boys...



..aby bylo kam zapisovat

Nejen kočičí story patří do deníčku. Začala jsem připravovat Diář 2027. Mám novinku. Poslední dobou se vyžívám v afirmacích, které píšu levou rukou. Jsem normálně pravák, takže psát levou je pomalé, kostrbaté, ale jak se používá druhá hemisféra, háže to na všechno najednou jiné světlo. Přečetla jsem si v astrologických predikcích, že nastane koncem srpna mega ulítle stejná "chvíle, situace" jako před devatenácti lety. Prý, vzpomeňte, co jste dělali. Ha! Vytáhla jsem zespoda knihovny deník z roku 2007 a četla si o sobě a o svých pochodech a o rozvrkočeném období. Nebylo to příjemné čtení. Čas bych vrátit nechtěla. Psala jsem navíc jak prase, vůbec mi nezáleželo na tom, jak písmena, slova, věty, myšlenky vypadají, vůbec jsem do deníku nekreslila ani nepoužívala barvy, nic. Víte co jsem nejvíc psala? Doslovně přepisovala sms zprávy a k nim sem tam sarkastický dovětek. V roce 2007 to byl můj teprve sedmý ročník psaní deníků. Nezáleželo mi vůbec na tom, jak diář vypadá, našla jsem nějaký v papírnictví nebo dostala firemní z práce. Až o deset let později jsem si vyrobila svůj vlastní dle představ, kvalitní, kožený, prostorný.. a začala psát vážně. ✍️



Když tu jsem – je otevřeno. Když tu nejsem – je zavřeno.

TIP: Pokud pojedete do Ledče nad Sázavou, určitě se stavte za Maruškou do Ateliéru Marie. Má antik, bazar, vetešnictví... všechno možné v klenutých chladných prostorách naleznete. Věcí zde naleznete požehnaně, návštěva je na dlouho. Nevadí, Maruška vaří kávy, čaje i jiné nápoje a vafle k tomu a ke kafíčku cigárko na dvorečku si dáte, jen to hvízdne. Já si u mé milé kavárenské dámy vybrala žluté skleničky a paní vázu. Vystavila jsem si vše doma na tu nejvyšší poličku, kvůli klukům.



Trochu fotek do zrcadla a z akcí... hier

Dvakrát jsem byla v kině na filmu Odysseus, protože se mi zpracování příběhu líbí a je mi úplně jedno, co si o tom, kdo myslí. Fuk to bude určitě i Homérovi. Všechny kritiky považuju za nabubřelý a pitomý, protože kdo v takovým díle nevidí kus od všeho, tak je za mě blbec a konec.

Mrtvá ryba je podnik se zahrádkou u botanické zahrady, je tam fajn, i když ani na zahrádce v Benátské ulici není možné v tomhle vedru vegetit. Dávám si tam "květinkový" pivo. 🍺



...a kdybych se živila jako kavárenský influencer, vypadalo by to asi takhle:

V galerii jsou fotky z kaváren v Táboře, v Praze jsem aktuálně objevila další milou kavárnu Stará škola v ulici Na Bělidle.



Miluju klima kaváren, celý život to tak bylo. Dneska si deník píšu doma, ale byly doby, kdy jsem sms zprávy i jiné zápisky do deníku přepisovala výhradně v kavárnách. Byla to pravidelná činnost, rutina, dost mi pomáhala při hledání vlastního stylu. ☕︎


Dávno jsem se svým stylem spokojená, úplně jako tento útržek:


„Prosím, ochoč si mě!" řekla liška.

„Rád bych," odvětil malý princ, „ale nemám moc času. Musím objevit přátele a poznat spoustu věcí."

„Známe jen ty věci, které si ochočíme," řekla liška. „Lidé nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků hotové věci. Ale přátelé nejsou na prodej, takže nemají přátele. Chceš-li přítele, ochoč si mě!"

„Co mám dělat?" zeptal se malý princ.

„Musíš být hodně trpělivý," odpověděla liška. „Nejprve si sedni kousek ode mne, na zem, do trávy. Já se budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat. Řeč je pramenem nedorozumění. Každý den si budeš moci sednout o kousek blíž..."


Límečková galerie je tentokrát bohatá, pořídila jsem hromadu komponentů, barevných alà gumových medvídků, plastových neonových srdíček, kovových i vintage knoflíků, filigránové zapínání, no a brože.. dá se slušně vyřádit. K tomu z brokátů spíchnu manžetky a celý look se háže do elegance, byť máte obyčejné triko nebo šaty bez ramínek. Decorative Collars dobijí svět, těším se.❣️



🍬 Decorative Collars sleduj na IG a pište si o osobní zkoušku 🍬


Otvírám Amálčinu Parádní Truhlu ~ Passion for Fashion & Coffee Space ~ Píšu o kráse, umu, snech, FANTAzii a vybírám ty nejlepší skvosty za VÁS pro VÁS ~ absinthové cukříky...♥︎


 
 
 

Komentáře

Hodnoceno 0 z 5 hvězdiček.
Zatím žádné hodnocení

Přidejte hodnocení

Děkujeme za odeslání!

bottom of page