top of page

LEDEN ’24 π π π ~ PÍšu, PÍšeš, PÍšeme

Jsem ženou v domácnosti i ženou pracující a píšu třetím rokem blog a dvacátým čtvrtým rokem blok papírový... imponuje mi šarm, elegance, transparentnost a otevřená mysl. A úsměv. Vitejte v roce 2024.



Smiřme se s tím, že někteří lidé nepochopí hodnotu toho, co pro ně děláme, dokud nenajdeme odvahu přestat to pro ně dělat.

Jaká asi předsevzetí jste si dali na začátku roku? U mne - jíst méně cukru - nehrozí, protože pořád je ve špajzu cukroví v krabici, děs běs! K černému neslazenému kafíčku zkrátka sladkost patří. Dvakrát denně. Letos, vlastně vloni, muž z našich rohlíčků odškrabával cukr, že ho prý bylo až moc. A tak pracny jsme pro pořádek neobalovali v moučkovém cukru vůbec. Už ať je ta krabice prázdná!



Někdy je nejužitečnější změnou uvědomění, že některé věci na sobě prostě nezměníme.

Karl & The_White_Cat

Nejvýše postavenou členkou našeho domácího souboru je Bílá kočička, to už je známá věc, ale jistě ještě neznáte postavu Kárla Lágrfelda. Mají shodně modré oči a nejen to...


Kárl též Karl -jak to zrovna vyjde- Bílou kočičku pravidelně okusuje, hlavně do ouška, drbe kartáčkem na zuby (ne tím, který se používá na zubní hygienu), žmužlá fazolky (polštářky na tlapkách), šňupe kožich a také čtyřnohého tvora často vítězoslavně zdvihá vysoko nad hlavu. Kočka se pak tváří jako akrobat, který zdolal tu nejvyšší příčku. Z Kárlova pokoje do pracovny co hodinu zaznívá příkaz: "Pohlaď kočku".


Naše kočka totiž pracuje usilovně, když z deky a polštářů na gauči hlídá celou pracovnu. Když se prochází přes klaviaturu a přepíná tím zvuky, mění chod a tempo celé domácnosti. Jasně, že tančíme podle čiči. A nechcete vidět ten trysk, když se spustí tiskárna. Že papír z černé krabice vyjede, už mňoučík úplně chápe a bedlivě očekává, ale při oboustranném tisku - že se do černé papír znovu vrací, to bílá nevidí vůbec ráda a snaží se list obratně zastavit. Je šéfová.



Přesto se občas stane nehoda, že prý kočky taky neodhadnou situaci. V den státního smutku před vánoci spadla z balkónu. Proklouzne, ani člověk neví jak.. zavřená v komodě, ve skříni, v šuplíku bývá celkem pravidelně. Nějakou dobu jsme si nevšimli, že se nepromenáduje kolem.. tolik mňoukala pod balkónem, až si vymňoukala hlas, opravdu byla pár dnů po "nehodě" ochraptělá. A měla odřený čumáček. Celý den jsem o zvířátko pečovala, potřebovala klid na lůžku a tak bílá kočička zodpovědně marodila. Prý jen pro mně, konstatoval manžel. Den na to vytáhl elektronické auto Black Centro a zkusil, co na to naše bílá modroočka bude říkat...



...a tak je fajn vše zaznamenat

Do nového Diáře se pokaždé zamiluju. Letošní sněhově bílý model září čistotou běloskvoucí a tak ho nebudu chtít ušmudlat, zašpinit..nejspíš bude dostkrát zavřený doma. Každým pádem, duševní očista v podobě psaní/kreslení doporučuji zas a znovu, protože do displejů čučíme stále. Mám i dva penály, jenom barevných gelových propisek čtrnáct a to kde máte fixky a obyčejné tužky a nůžky a gumu a mizítko a svorky..?



Na prvního jsme si pustili pohádku pro dospělé Mamánek - tleskáme, tleskáme, tleskáme. Pan Budař si film vytunil a je dle mého srovnatelný s kouskama od Guye Ritchieho. Konečně někdo i z české kotliny ztvárnil příběh moderně, iniciačně, koukatelně, vtipně, netrapně, dojemně, vkusně. Klobóke dole, poklona, má úcta.


Z deníku MOUSŠ

Digitální deník ze školy na sociálních sítích samozřejmě vedu také, to bych nebyla já. A tak po vánočních svátcích zas šup v Sokole, vytančit cukroví a řízky a saláty... Na naší umělecké škole pravidelně mapuji nehty kolegyně Petry, zástupkyně pro teorii. Vyšvihla zrovna krásný lednový zimní model. Studentky mohou mít nehty pouze v teoretickém týdnu, na praxích mají zákaz. Dále pololetní zkoušky, talentovky, den otevřených dveří, dokonce i focení pro nový seriál ze školního prostředí režiséra Magnuska u nás ve škole proběhlo..se Zlatou Adamovskou. Pořád se něco děje.




TIPY:


  • Jestli chcete trochu jinou kavárnu, čítárnu, pracovnu a k tomu ostříhat, pak zde: Kafe nůžky papír.




  • Italské vitamíny na pleť, protože leden, únor, březen.. - ještě dlouhé čekání na slunko a teplo, doporučuji MONODERMA.


  • O seriálu The Crown jsem psala v prvním roce psaní blogu Píšu, Píšeš, Píšeme, jeho další dvě série určitě stojí za to. Ať žije královna, ať žije král! Dianu ztělesnila australská herečka Elizabeth Debicki famózně, taky byla oceněna na Golden Globe.


...tomu se říká doma, pěkně u telky, pod dekou...


  • Kdykoliv vylezu ráno do zimy, jakože teď mrzlo až praštilo, cítím se mnohem lépe.. po shlédnutí filmu Sněžné bratrstvo. Najednou vnímám zimu s teplým čajem a snídaní v břiše úplně jinak. Film pojednává o ztroskotání letadla v jihoamerických Andách. Uvěznění v nehostinném a jednom z nejvíce nepřístupných míst na naší planetě...tragédie podle skutečné události - kdykoliv se přikrývám dekou a ulehám na polštářky s kočkou, usmívám se a jsem vděčná, že můžu.


  • Další filmy: Anatomie pádu - napětí husté tak, že by se dalo krájet a až do úplného konce. Zabijáci rozkvetlého měsíce - žůžovní hodně dlouhý biják s Leonardo di Capriem a Robertem de Nirem, mnoho popcornu prosím! Gran Turismo - životopisný, sportovní, dramatický, zdvihlo mne z gauče!


Dobrý rok!




Děkujeme za odeslání!

bottom of page