Letí dvě stíhačky a jedna nestíhá. Fór druhostupňáků DV 😂
Ahoj Dubne! Březen byl u nás barevný a o přiznání barvy to často bývá. Přiznávám všechny barvy, co mám 🤟.
Můj milý deníčku, zase píšu píšeš píšeme..
Esoterika
...že bych se nejraději ocitla v jiné dimenzi, že bych si připadala patřičnější, více zapadla do systému, toužím po normálnosti.. mi teď dost běhá v hlavě.
Sledujeme německý mysteriózní seriál Dark, kde lítají v čase jak zběsilí.. koukněte, i když německé herečky / herci nejsou příliš ke koukání, přiznávám, pardon.
Proč si člověk připadá nepatřičný, ztracený, tápající? Někdo tyto pocity přičítá hypersenzitivitě, jiný třeba očkování proti covidu, kdosi by určitě taky namítl, že se máme jak prasata v žitě a jen si pořád musíme na něco stěžovat. No a já si zrovna sedám k andělským kartám. Připadají mi nevinné. A po ruce. Vytahuju si na pomoc pro normálnost Archanděla Michaela a Anděla vyřešení karmy..čtu, Archanděl Michael mne ochrání na všech rovinách a druhý anděl mne osvobodí od karmického zatížení. Noklidněhnedberujupídíky! 🙌 VYŘEŠENO.
Svépomoc, aneb lepší nic, než banda blbců
Projíždím astrologické předpovědi - sleduju, jak to s námi planety koulí. Mým věčným tématem je, že vlaju - nepřijala jsem vlastní kořeny, nebo je opustila, některé kategoricky odmítla. Už jsem velká a můžu si to dovolit. Možná skutečnou stabilitu nikdy nenaleznu, třeba jsem si na ni vždycky jen hrála, každoklábště, jak říká bubeník našeho jazzového quartetu: "Líp už bylo."
Do paláce
Bubeník a vedoucí oddělení bicích nástrojů na pražské konzervatoři Pavel Razím říká: "Už je to jen o smiřování." Těšila jsem se do Pálffyho paláce, kde konzervatoř sídlí. Mělo se zde nahrávat něco bicích do jazzové skladby Z Quartetu. Pavel na konzervatoři učí už děsně dlouho a tak nás tam s nahrávadlem pozval. Já se samozřejmě do paláce těšila, vzala i novou kabelčičku 👛 barokní (sama ušila) a ejhle...
Vrátný návštěvu zazdil. Prý, jestli si to pan profesor Razím dopředu domluvil?! Normálně nás tam nepustil, vedoucí-nevedoucí / profesor-neprofesor. Navíc, byly prázdniny, že se ani studenti po paláci nemíhali. Vrátní takovou pravomoc skutečně mají!? Nedovedu to pochopit a jsem si jistá, že každý druhý by nějakou podobnou historku s vrátným do placu hodil. Nakonec jsme museli jet do KD Mlejn, kde v hudební škole kdysi učil i můj muž. Tam jsme dostali ovšem také sprduňk od vrátného č. 2, že jako jdeme dřív, než jsme se původně telefonicky domluvili, že tam ještě ani nemusel být! No nic, 16. března jsme vyhlásili mezinárodním dnem vrátných.
Lazarus
V městských divadlech pražských se prozměnu zlobí, když jim člověk udělá reklamu. Jakto? Navštívili jsme muzikál Lazarus, i udělala jsem minutové videjko... moje klasika - točím příchod, kamarády, bar, zrcadlo, něco z hlediště, z balkonu, herce plus o divadle Komedie. Publikovala jsem na sociálních sítích, označila pěkně @mdp a do pár hodin předlouhá zpráva, že co si to dovoluji. Dovolila jsem si na divadlo a muzikál upozornit. Běžný zážitek běžného diváka. Opravdu jsem z balkonu nenatáčela celé představení, abych ho v nepříliš dobré kvalitě kdesi pouštěla. Mělo jednu minutu. Komedii budou zavírat z důvodu rekonstrukce, tak přeji divadlu i důslednou rekonstrukci v managementu. Dobrou reklamu si obvykle přeje úplně každý, vážení státní zaměstanci. Kdo dojí stát, je automaticky zpovykanej. Ale k představení: Ruml, Stárková = megasuper, strašně se mi líbí scéna i pohybová choreografie, no a jasněže Bowieho písničky! Než divadlo zavřou, jděte se podívat, jen prosimvás: nefoťte, netočte a vůbec se chovejte jako za sociku, nebo bububu!
Díky Strojovně a Veritas šiju!
Mé dress-výtvory dostávají jména, např. šusťákovou bundu můj muž pojmenoval Porshe. Chápu. Co doma v koši s látkami najdu, to sešiju dohromady, kde mi to nevyjde, tam přilípnu pruh, záplatu a podobně. Přesně o tom je např. má Mikina-Kikina (každá manžeta na rukávu je jiná). I takový sherlockholmesovský kabátec stojí za zmínku.. nedělám podle střihů, vymýšlím na místě a stříhám podle toho, na co mi vyzbývá. Experimentuji a vždy se těším, co nakonec vyjde. Dělám to tak i v životě.
Chčiju duhu
Dcera prej: "Mami, nakreslila jsem ti Jednorožce"..miluju jí, i to, co má v hlavě, prostě komplet 💗.
VIP koncert
V Jazz Docku hrál Koller a jeho band. Nasunu krapet oldschoolu ..chci zas v tobě spát ~ nandej mi do hlavy svý brouky ~ a vona řiká jojojojojojojojojoooooo.. Přistrčená loď vedle té jazzdockové sloužila kapele jako šatna, luxus, hmm, to si může v Čechách dovolit už jedině velká hvězda David Koller. Koncertovali na jazzové lodi denně celý týden, hraje jim to festovně, jsou ve formě, klobouček! #spokokojená #díkyKalábusi #beloud
Trocha věciček: novinky
Slunečních brýlí není nikdy dost - Marco Loretti 👍 A satén na to.. Ušila jsem si domácí pracovní úbor - ryze "praktický" a efektní - světlý, lesklý, je na něm vidět úplně všechno, kromě kočičích chlupů. Pracuju doma, oblékám se tedy jako do práce. Budu se teď opakovat: Když jsem jednou vytírala podlahu, napadlo mne si vzít na takovou důležitou činnost podpatky. Chodila jsem po mokré podlaze v kramflecích velice opatrně, abych se nenatáhla, ale aby to mělo šmrnc..s koštětem a mokrým hadrem v ruce. S touhle ujetostí se už narodíte, tu doma nezkoušejte!
Stylové barevné kontaktní čočky .. muhehe .. zimního krále mrtvých s bílými čočkami ve Hře o trůny hrál Slovák, víme?
Kapucka měsíce - kožená ručně šitá kapuca se vyloupla po roce, Míše gratuluju ! Začíná to u nás vypadat trochu jako ve strašidelném zámku. Ještěže na balkóně rostou už nějaké bylinky, taky čekám, kdy mi povyroste osení v truhlíku.
TIPY
Loosers & Heroes - byl to den jako každý jiný a přesto mi změnil život. Představení ukazuje, co se děje v hlavě po autonehodě... Byla jsem dojatá k slzám donekonečna. Jestli byla nějaká zvláštní vesmírná konjukce nevím, ale tolik efektní vystoupení jsem dlouho nezažila. Fascinuje i přitahuje mne ta soudržnost, všech deset tanečníků/herců se bedlivě sleduje, všichni jsou jako jeden, Loosers zkuste, dojděte do branického divadla Bravo! Važme si života a nenechme si ho kazit ani vrátnými!
Abyste dělali věci správně, nejdřív potřebujete lásku, potom techniku." Antonio Gaudí