PÍšu, PÍšeš, PÍšeme ~ π π π ~ Week 4

TYL. Nemyslím Josefa Kajetána, obrozence a tvůrce národní hymny. Ale látku na sukničku. Začínám týden s tylovou sukní. Anička, která vypadá jako Sněhurka z pohádky, ji prosím vyrábí. --- Ani- neboj a stříhej ! ---

Myslela jsem – vzít si něco extra – na svatbu mýho parťáka z karetních turnajů. Byl požádán o ruku a řekl ano.

Kéž bych byla celá bílá, jak ta Jawa 250, zpívá Špinarka...

Agentky na zubním

Nevím jak vaše, ale naše zubařka Šárka nechodí v bílém. Se sestřičkou Lucií mají dokonce černé gumové rukavice, vypadají jako agentky 007; vrtačka není vůbec slyšet; na "plivátku" jsou různobarevné kelímky a nástroje vypadají jako hračky z lega. Joo, doba se změnila.

Ani známky, ani poznámky

K pololetnímu přezkušování si dcera připravila mimo jiné i velmi drobné poznámky.. chtěla si prý zkusit, jak dokáže psát co nejmenším písmem. Mne, starému grafomanovi, to přijde jako skvělý nápad.

Co domácí vzdělávání nabízí?

1. Dítě jde svým tempem, jak mu vyhovuje. Když se například tento půlrok nezajímá o některé učivo, v dalším období to bude jinak.

Můj děda říkával: rychle se ani pes nevysere.

2. Neřešíte známky. Navrhuje je rodič sám. Známe takové to: ...v matice je na trojku, dám mu/jí teda dvojku, ale dělejte něco!! A vy máte na sobě navalený problém, který přesouváte na dítě: Dělej s tím něco! Nervy nadranc všichni. Kvůli známce.

3. Neřešíte poznámky, že třeba...dítě ruší při hodinách.

Říkám tomu, že se dítě o téma zajímá, má názor, o situaci přemýšlí, hodnotí ji, pozoruje souvislosti, chápe sebe.. a to je dobře.

Když jsem nevynikala v matice, zase jsem dobře četla a psala. Život i profesi přizpůsobuji tomu, co mi jde.

(V matice jsem byla hlavně zbrklá, ale čtyřku z přišívání knoflíku nikdy učitelce pracovní výchovy nezapomenu. Taky plísnění soudružky v hudebce za namalované řasy – chtěla mi strčit hlavu do umyvadla pod vodu. Přitom sama byla vymalovaná jako ruská matrjoška.)

4. Při přezkušování se dítě prezentuje. Vypráví, co za půlrok zažilo, objevilo, naučilo se, čím se zabývá, co se mu líbí/nelíbí, jak žije. Tak to máme rádi. Je to důstojné.

Z televizních novin a ze sociálních sítí se dozvídám, že jsou současné děti v depresi, zvýšil se výskyt anorexií, sebepoškozování a že je nedostatek psychologů. Přála bych si, aby rodiče byli schopni svým dětem pomoci, aby dětem naslouchali a aby se nespoléhali na stát, školu ani psychology. Děti nastavují zrcadlo. V jaké společnosti žijí, to odráží.

Obrozenci !

Obroda národní kultury 18. a 19. století u nás letos frčí. Ať žijí dějiny umění. Prohlédli jste si někdy sousoší na Palackého náměstí? Hustoles! Mnohafigurové sousoší představuje alegorii Génia historie a Hlasy dějin, kterým Palacký naslouchá. Na vrcholu stojí ženská postava – Čechie – hlásající vzkříšení národa. Je doprovázena třemi letícími postavami Géniů. Na zadní straně pomníku je znázorněna Historie, dominantní figura stařeny s hlavou skloněnou dolů. Je zde vytesán tento nápis: NEZBÝVÁ MI NEŽ / TOUŽEBNÉ PŘÁNÍ / ABY BŮH RÁČIL / POŽEHNAT DÍLU MÉMU / ABY HOJNĚ POSLOUŽILO / NÁRODU KU POZNÁNÍ / SEBE SAMÉHO A K / UVĚDOMĚNÍ SE V TOM / ČÍM JEST A ČÍM BÝTI / MÁ ….

Twilight Training

Paní radová – mne doma přezdívali. Hlavně při plavání. Ve vodě se necítím úplně jako doma. Můj překlad je: Opatrná. Ano, k zemi se pro nic za nic nevrhám, po hlavě nikam neskáču, hory neslézám, v sauně se nepotím, neběhám ani na běžkách. Makám, abych se v létě vešla do plavek. Kecám. Koupila bych si větší. Jen pevním tělo, večer, při slabém světle.

Marcel Proust prý napsal celé Hledání ztraceného času v posteli.

Chci tím jen říct, že taky pracuju vleže. I na horách...

Sníh, lyže, kulichy, oteplováky, helmy, rukavice, brýle, snowboard, kombinézy, podvlíkačky...člověk je jak sněhulák, neboli nabalený jak pumpa.

Válet sudy ve sněhu, aneb dělat andělíčka..

V Loučné nad Desnou je náramně. Na lyže jsem sice nestoupla, ale s desetikilovým báglem na zádech jsem pár kilásků sněhem ve vánici nabrouzdala.

V Koutech pod sjezdovkou jsem narazila na ceduli ukazující směr...

A můj muž uvařil vynikající gulášek, krom toho, že mu kožená zástěra dostmoc sluší. Hraje na trubku a klávesy, čte nám na dobrou noc, spolu se pravidelně zahříváme pod dekou u seriálů Netflixu, s dítětem sportuje, když může kamkoliv pro mne přijede...