• Andrea A. Fantová

PÍšu, PÍšeš, PÍšeme ~ π π π ~ Week 35

Máte malířský syndrom, oznámil mi doktor Ivanov. Neustále zdvihnuté rameno i loket, nesprávně podepřená pravá ruka při práci. Je jedno, jestli malujete pokoje, nebo pracujete na počítači, kreslíte, píšete, hojně využíváte mobil.. pomalu se přeučuju na levou. Terapeut mě zneškodnil během pěti sekund třemi hmaty, když mi ukazoval, kam zablokovaný obratel přesně míří. Neuvěřitelné!

Frontieres Repression. Zaujal mě tento titulek, přeložila jsem si ho, nasadila do svého příběhu a sedí perfektně, vysvětlím později.. Jak jsem na nápis narazila? Shodou náhod byl vyfocený v Rijece. Vracím se k dovolené v Chorvatsku, když vyrábím srpnovou koláž...

Najednou tam byl nápis s pruhovanou postavou za štítem! Teprve z fotky jsem si toho všimla blíže. To tak je, že vás něco zaujme povrchně, a když máte čas, ten já mám, objevujete neobjevené části mozaiky. Hraniční represe je ve skutečnosti plakát, vydaný studenty pařížského Ateliéru Populaire na Ecole des Beaux Arts během pařížských nepokojů v květnu 1968. Je uložen v Kongresové knihovně divize tiskovin a fotografií ve Washingtonu, DC. A já si jednu takovou pěknou kopii vyfotila na dveřích tiskárny, v přístavním městě, na pestrobarevné zdi, v ulici Školski prolaz, kde jsme pár srpnových dnů bydleli. Zpět do Prahy.

Nasadila jsem si na nohy nepohodlné dřeváky a šla s těžkým batohem na zádech roznášet plakáty. Foukal dost vítr. Přesně toto pro mě znamená, když se řekne Frontieres Repression / September 2021 / Week 35. Ještěže se zjevila Helena a pozdější odpoledne jsme trávily v Emauzských zahradách na limče.

Kněžna a světice

Skončily prázdniny a v Apolinářské zahradě byl před začátkem školního roku dětský mejdan. S dětmi jsme kreslili, vybarvovali, lepili a vyráběli peříčka, když máme ten rok Ludmily, svaté to naší patronky. U Apolináře jsem se narodila, žila i porodila a je to nejkrásnější porodnice na světě, myslím. Žijou zde století pavouci, fakt hustý, jak z Harryho Pottera!

Ženy, dívky, máme prostor!

Lákám do Art Centra Botič.. mezi obrazy Vladimíra Kiseljova se dá leccos dělat, dámy.. také si zde podáváme dveře s herci z anglické divadelní školy, přijďte!

Ufuněný telefonát aneb architekt není psycholog

Když se vám ozve architektka marketingové strategie v podnikání, nečekáte, že první rozhovor (trval 28 minut) povedete s ženou právě zdolávající kopec. Skláním se před takovou fyzičkou, ale hledala jsem slova mezi funěním, přiznávám. Psycholog by zřejmě zvolil mírnější tempo. Dozvěděla jsem se, že moje stránky -webovky- jsou nesrozumitelné. Že není jasné, co přesně nabízím, co vlastně dělám a co chci. Hm, to je opravdu problém, jsem-li nesrozumitelná.

Chtěla bych elegantně rozšířit klientelu. Mávnutím proutku. Zlehka. Žádné slevové balíčky ani hustit do lidí obden.

Jestli prý mám cílovou skupinu a kde?, ptá se mne stratég přes podnikání. Moje krevní skupina jistě existuje po celém světě, odpovídám.


Ano, potřebuji pomoc, ale ne za každou cenu. Kdo čtete tyto řádky, mohli byste mi napsat, zda jsou webovky podle vás srozumitelné? Je jasné, že tvořím DESIGN: Diáře, Kapucky, Kožené šátky a Kostýmy Mikuláše pro školky? Že fotím, vedu výtvarný kroužek a píšu blog? Že je Amálčina Parádní Truhla prostě šatna plná módy a doplňků určená k focení či půjčování?

Je jasné, že jsem umělec? Nebo jsem mimo systém, jak mi kdosi kdysi prorokoval?

Nasadila jsem trsy řas a hurá trsat do Říčan

Letos holt bubeníci slaví padesátiny a my jsme u toho. Máme je rádi. Samba, rock, jazz, blues.. skvělá muzika, skvělí žáci.. a byly i dorty, multi-bubeníku Ráďo Břicháči, hodně zdaru!

Řekla bych Petře: Buď labuť. Ztvárnila ji totiž překrásně.

Jako každým rokem na začátku září navštěvujeme kostel svatých Šimona a Judy, kde oficiální orchestr hlavního města Prahy FOK pořádá workshop pro děti i dospělé, hudba všemi smysly. Milujeme to! Vždy nám program –psaný zhruba na hodinu– trvá minimálně tři, užíváme si moc! Předloni Česká hudební esa, vloni Klasika všemi smysly, letos dílo plné překvapení – Karneval zvířat francouzského skladatele Camilla Saint-Saënse. Vedle kolegů ve zvířecích kloboucích (lvů, kukačky, slepice, slona...) si při koncertě cellistka Petra Malíšková nasadila klobouk labutí a my se vznesli..

Tak pěkný let všem!

Chcete psát.. pro sebe, pro generace budoucí?

Diář / Kronika


Děkujeme za odeslání!